usmev

Jsem tu a vy také

Zvláštní, najednou mám na monitoru bílou plochu a mohu si napsat co chci. Kolikrát za život se stane, že je jen a jen na mě, co se stane. Jak se seřadí písmenka aslova do vět. Písmenko po písmenko, slovo za slovem věta k větě a někdo je možná bude číst. Zvědavě nakoukne a bude hledat moudra. Nenajde je, nenajde nic moudrého, jen vzpomínky.

Proč mám blog? Nevím, snad to byla zvědavost. Je to snadné nebo ne, je to jednoducjé nebo to dá hodně práce a hodně vzpomínání napsat to, co nedokážu říct někomu do očí.



Komentáře k článku

Vytvořenou službou P-C.cz - Vlastní blog z vlastního PC. Mapa stránek